Panovník
sejme potupu svého lidu z celé země. Izajáš 25,8 + Neurozené v očích světa a
opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v
nic. 1.Korintským 1,28
Dnešní
verše spojuje jako červená niť něco co je nepříjemné a přece stále přítomné i v
našem dnešním světě. Tím spojovníkem je potupa, opovržení a podobné zkušenosti.
A to přece prožil každý z lidí, již od svého nejrannějšího věku dítěte.
První
dnešní heslo je vyznání svědka víry, které zaznamenal prorok spásy Izajáš.
Popisuje situaci, kdy už nebude mít hlavní roli potupa, ostuda, opovržení.
Ptáme-li se proč, pak máme spolu s prvními posluchači slyšet o sejmutí této
potupy ze strany Boží. Bůh se o to postará právě proto, abychom my nemuseli
nosit neunesitelná břemena.
Podobně,
i když z jiného úhlu to vyjadřuje apoštol Pavel v prvním listu Korintským - Bůh
si vybral jako své nejbližší, ty, které by si člověk dívající se pozemskýma
očima nikdy nevybral. Ano, stačí ty dvě slova "neurozené a opovržené"
- právě takové si vybral Bůh. Však i Izrael byl národem na okraji, když z něj
učinil Hospodin vyvolený lid. A přece to Bůh použil a obrátil v pravý opak -
podobně obrací lidská srdce bez lásky v srdce, která láskou překypují.
Kéž
toto smíme pochopit a prožít i my právě dnes ...
Žádné komentáře:
Okomentovat