ACTA DEOS NUNQUAM MORTALIA FALLUNT
Jde o výrok, rčení, které je připisované Ovidiovi. Ano, tomu pěvci lásky, který ji uměl opěvovat jako nikdo jiný. Nejen v jeho dobách, člověk se k fíglům lásky, které v antice používali, smí připojit a leccos povzdělat.
Toto rčení připomíná, na co člověk "už od Adama" zapomíná. Totiž stále znova, notoricky si myslí, že vyhraje s Bohem hru na schovávanou. On ji přece nikdy nevyhraje ani sám se sebou.
Bůh vidí "za roh", vidí do všech zákoutí našeho života. Ano pravdivá jsou slova "činy lidské nikdy nejsou tajny bohům".