Hospodine
Bože můj, v tebe doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne.
Žalm 7,2 K + Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit
proti vám všecko zlé kvůli mně. Matouš 5,11
Dnešní dvě hesla spojují ohrožení, od
protivníků, nepřátel. A to je zkušenost, která je společná pro všechny lidi. Je
jen otázkou, kterak se s tímto ohrožením, nepřátelstvím člověk vypořádá. Zda-li
je nese sám, či si vzpomene na schopnost Hospodina, či možné
"spolunesení" našich bližních.
První heslo je právě takové volání o pomoc.
Žalmista, modlitebník křičí z nouze a velkého nebezpečenství. Pomyslně jakoby
neměl vedle, na blízku nikoho jiného, než právě protivníky, nepřátelé. Proto
volá s takovou vehemencí, protože moc dobře věděl, že se jinde pomoci nenaděje.
Jedinou možnou záchranou je, že jej Bůh vytrhne.
Druhé heslo je pak z Matoušova "kázání na
hoře", z oddílu, ve kterých čteme blahoslavenství. Tedy jednotlivá
prohlášení, kdo že je šťastným, z pohledu Boha i vnitřně z pocitu člověka. A
tady máme řečeno, že podobným šťastlivcem, blaženým má být někdo, kdo je
tupený, zostouzený a pronásledovaný, dokonce i ten, o kom se lživě mluví. Máme
tu i tu silnou doušku, že všechny tyto ataky jsou kvůli "Ježíši".
Každopádně má ten, kdo je takto atakován, kam se utéci.
Kéž právě v této roli Boha i my poznáme a
umíme dosvědčit všem kolem nás ...
Žádné komentáře:
Okomentovat