Hospodine, svými skutky působíš mi radost, plesám nad činy tvých rukou. Žalm 92,5 + Ježíš na ni vložil ruce, a ihned se zdvihla a velebila Boha. Lukáš 13,13 K
Dnešní první heslo nám otevírá, kde se v člověku smí brát radost. Ano, i když jde někdy o pomyslnou radost skrze slzy, tedy v období, kdy prožíváme životní těžkosti. To však nic nemění na tom, že tyto zdroje radosti zůstávají v platnosti. A ta radost je z důvodů Hospodinových, Božích skutků, které na sobě žalmista pociťuje. To je ostatně zdroj proměny, žalmista nesmutní, neutápí se v nějakých bolestech, ač jich může mít mraky, nýbrž plesá, raduje se a snaží se tuto radost předat dále.
Podobně i druhý náš verš ukazuje, jak působí Ježíšův dotyk, léčba dotykem, kterou Ježíš vícekráte podle evangelií používá. Předává dotyčnému nemocnému svou sílu, svůj životní elán. A dotyčný se právě pod tímto vlivem léčí a proměňuje. Tak jako v našem případě, kdy dotyčná ihned se zvedá a velebí Boha, chválí Boha za to, že k ní sestoupil a nenechal ji v jejím utrpení. To protože Bůh si našich potřeb všímá...
Kéž i dnes prožijeme něco z této léčivé síly...
Žádné komentáře:
Okomentovat