Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka. Žalm 90,4 + Já jsem První i Poslední, Živoucí; byl jsem mrtev, a hle, jsem živ na věky věků a v rukou mám klíče od Smrti a od Podsvětí. Zjevení 1,17-18 J
První dnešní heslo nám ukazuje, kterak je zdánlivě Hospodin, náš nebeský Bůh nadčasový. Ale jak to ví na jiných místech zbožný pěvec, zároveň vstupuje do dějin, když je to potřeba a zastává se potřebného, vyslýchá toho, koho nikdo nevyslechl a kdo se jeví vzdáleným. Zde se chce vyjádřit především to, že Bůh není svázaný časem a tak nemusí skákat jak on píská. Protože jde o velmi podružnou záležitost pro něj.
Druhé dnešní heslo pak vyjadřuje podobné co žalmista z jiného úhlu. V něm zase máme slyšet, že je Bůh, jakož i Pán Ježíš na počátku i na konci, pomyslně má ve své moci i čas, kterému my tak často otročíme. Důležitější než to, že je schopen řídit světové hodiny a kalendáře je, že má klíče od smrti a od podsvětí. Prostě je Pánem i nad těmi částmi života, které nikdo z lidí, ba ani nějaká společnost neovládá.
Děkujeme ti Bože za to, že máš v moci veliké věci i nás, kéž na to nezapomínáme a nehledáme jinde oporu ....
Žádné komentáře:
Okomentovat